středa 28. prosince 2016

Čtenářský deník - prosinec II



Tak tohle byl omyl, pochopila jsem jen dvě z osmi povídek :-)


Dvě podobná témata - porodní báby. Za mě lepší Ekmanová.


pondělí 26. prosince 2016

Dřevění motýli


Dělal je soused, já je jen dodělávala. A jednoho použila jako dárek synovci....Ať je kluk šik...




pátek 9. prosince 2016

Divadlo


...
aneb konečně jsi mě, táto, někam vyvedl...
aneb CHLAP NA ZABITÍ.

Jeli jsme na Vladyku, který nezklamal. Ale na celé čáře ho převálcoval F. Blažek



Francouzská komedie o tom, jak se profesionální zabiják stane obětí sebevraha.
Když se setká nekompromisní nájemný zabiják s nesmělým ztroskotancem, který se snaží spáchat sebevraždu, může to na první pohled vypadat, jako snadná práce. Opak je však pravdou... Precizně připravenou akci mu však začne narušovat dotěrný soused z vedlejšího hotelového pokoje Francois Pignon. Po neúspěšném pokusu se oběsit, chce hotelový poslíček zavolat policii, což se Ralfu Milanovi vůbec nehodí, proto se rozhodne, že situaci vyřeší sám. Netuší však, že zbavit se toho dotěrného chlapa bude nad jeho síly…

středa 9. listopadu 2016

Byly jsme v Praze

Taková velmi pozdní dovolená, ale jinak to nešlo. Měly jsme ale velké štěstí - na začátek listopadu nám počasí přálo...

bublináři



Kampa



Lennonova zeď
 
 

Večer na Kampě - člověk by věřil, že tady v noci může potkat vodníka.
 
 

Snídaně v ZOO, s výhledem...
 
 

 
 

Moji oblíbenci...
 

neděle 25. září 2016

čtvrtek 22. září 2016

pondělí 19. září 2016

pátek 16. září 2016

Za hlídání



Vstávám kvůli tomu o hodinu dřív, ale ta rána za to stojí.


"Teto, pan učitel říkal, že už mám vybraný příděl jedniček na září."


"Co se učíte?"
"No děcka se učí O. A já jsem dostal knížku a můžu si číst"

čtvrtek 15. září 2016

Kniha, co si mě našla


Byla u nás Evička a říkala, co čte. Knížku o slepé Francouzce,  německém vojákovi a kouzelném kamenu. Říkala jsem si - nic pro mě, ani název jsem nevěděla. "Bo Evička čte po polski". Střih.
Návštěva u kamarádky, na stole knížka, z které je prý nadšená. Kouknu na přebal a ejhle- slepá holka, voják a kámen. Tak víc znamení už nedostanu. Vyhodila jsem z batohu flašku pití a půjčila si knížku. Trochu jsem za Vyškovem litovala, protože byla žízeň, ale ta knížka za to stála.


Za mě byl nejlepší táta, co se krásně choval v hrozné době...

neděle 11. září 2016

pátek 9. září 2016

To jako fakt???

 
 

My jsme taky Olomoucký kraj. Kdyby "popopojel", tak by slyšel, že u nás se mluví jinak v každé vesnici :-).