Poslední výlet

A protože jsme si přivstali, tak to byla  V.I.P.  prohlídka. Jen my tři a průvodce, jinak prázdný, tichý hrad. A to prosím Bouzov. A v sezoně. Paráda.

 

 

Horký srpen - mrazivé čtení

" Dvě třetiny lidí mají sklon k poslušnosti a vedou nás charismatičtí psychopati." říká známý psychiatr R. Honzák.  Báječné dny jsou o tom, když jednoho potkáte. Nejděsivější je, jak si to umí všechno zdůvodnit...

Ekmanovou mám ráda.

 

 

Gerritsenovou jsem neznala, ale půjčím si další

 

Čínsko-americká spisovatelku narozená v San Diegu čínským emigrantům. Má dva doktoráty. Prosadila se na literárním poli jako autorka romantických thrillerů. V roce 1996 se prosadila prvním „lékařským“ thrilerem Harvest .Její thrillery jsou vysoce hodnoceny. Podle dvou hrdinek jejích detektivek, Jane Rizzoli a Mauře Isles, byl i natočen seriál Rizzoli & Isles. zdroj https://www.databazeknih.cz/

A taky nový autor. A taky dobrý.

Dopolední čtení

S Peťou. No, že bych těm kostkáčům rozuměla, to nemůžu říct.

 

Těžké čtení...

 

 

 

 

 

Varšavan Konstantin Willemann, syn německého aristokrata a popolštěné Slezanky, si z patriotických hesel a tradice posvěcené krví hrdinných vojáků nic moc nedělá. Je to cynik, lotr a bonviván. Nevěrný manžel a špatný otec. Konstantin se jen neochotně zapojuje do zářijových bojů roku 1939 a po porážce Polska se stává členem tajné organizace. Nechce být Polákem, nechce být Němcem. Touží jenom po další lahvičce morfia a po tom, aby se mohl vrátit ke svému zhýralému životu plnému luxusu, žen, drog a alkoholu.

Moc se nám nedaří

 

 

 

Já mám jeden květ orchideje.

Děda jednu dýni.

A jedno jediné kuře, které rozhodně není týrané v klecovém chovu :-).

Inu malopěstitelé...

 

 

Čápi...

Každý fotil, co viděl

 

 

Turecký minaret

 

 

Moravská bříza

 

 

 

Sida

Mladeč

Ale musím říct, že nás trumfnul synovec. Ten měl fotky jezero - hory - infuze v italské nemocnici - Benátky :-)

 

Nažehlovačky na přání

 

Až jednou červánky....

 

 

Kolem Mladče

 

Našli jsme Čertův most

 

Rytířskou síň

 

I jeskyni loupeživého rytíře. Prostě jsme šli po modré :-).

K té jeskyni - chlapeček před ní nám tvrdil, že "mám tši a plošel jsem to". My mu na to s Peťou skočili, ale nedali jsme to. Vrátili jsme se. Nevím čeho se bál Peťa, ale já toho, že mi zhasne svítilna na mobilu.

  

3.8.

 

Mám pocit lehké melancholie - říkala Marge Simpsonová.

Já taky.

Letos zase žádná dovolená.

Tak aspoň parádní popisy bretaňské krajiny...

 

Rozmazaná vzpomínka

Himmlerova chata. Prý v ní jednou, možná spal.

Za slunného dopoledne krásné místo, ale za podzimního večera jsem se tam bála.

I když bylo kolem pár kamarádů.

A to nejsem žádný senzibil...

 

Byli jsme s Peťou zjistit,  jestli už jsou ostružiny. Nejsou. Ale budou....