Dnes jsem potkala spolužačku, co se vidíme jen jednou za rok. Já byla "se všemi svými" , které ona nezná. V autě to dcera zhodnotila, že asi neudělali moc dojem, protože ona měla pokecané triko od nanuka (ve dvaceti letech!) a manžel nechtěl rušit, tak stál tak divně bokem, v jedné ruce držel kbelík a v druhé meloun...
Jako známku důvěry jsem dostala na starost kamarádčinu kočku. A asi jsem nezklamala, protože Ema neutekla, nepohubla a přežila. Třetí den se nechala i podrbat a já NEJSEM poškrábaná. Takže příště zase....