20.6.

      To až se v září stmívá,
      už bez sametu, drsně, naholo,
      po poli chodí smuténka
      a zpívá,

      smuténka chodí kolem hrud
      šedých jak skřivani a zpívá,

      (je příběh starší nežli já,
      než moje smrt,
      než smutek ze mne, odpusť)

      zpívá si na poli smuténka
      a chodí
      po konopných cestách podzimu.
                                        J. Skácel

K nám letos přišla už na jaře. Během měsíce mažu už druhé číslo z adresáře.
Chci zpátky svých dvanáct strýců a tet.
A když to nejde, tak chci být dobrou tetou svým synovcům. Aspoň....



Doufám, že zítra začnou chodit dobré zprávy...